Děti dnes čelí mnoha podnětům, tlakům i změnám. Období před nástupem do školy, i po něm, přináší nové povinnosti, vztahy i očekávání a spolu s nimi také potřebu bezpečí, podpory a prostoru pro zdravý vývoj. O tom, co děti v tomto období nejvíce potřebují, proč jsou důležité vztahy i komunita a jak mohou pomáhat právě mateřská, rodinná a komunitní centra, jsme vyzpovídali psycholožku a dětskou terapeutku Mgr. Petru Maxovou.
Jaké jsou hlavní potřeby dětí ve věku 3- 7 let a co je z hlediska psychosociálního vývoje důležité?
V tomto věku děti potřebují hlavně jistotu, blízkost a možnost objevovat svět skrze hru. Je důležité, aby měly podporu v rozvoji samostatnosti, emocí a vztahů s ostatními, protože právě to tvoří základ jejich zdravého psychosociálního vývoje.
S jakými nejčastějšími výzvami se dnes potýkají děti předškolního a mladšího školního věku?
V praxi často vidím, že děti jsou zahlcené. Učí se zvládat emoce, které ještě neumí pojmenovat, a jejich chování pak někdy působí jako „zlobení“, i když je to ve skutečnosti volání o pomoc. Mnoho dětí má potíže s regulací emocí, přechody mezi aktivitami nebo fungováním v kolektivu. U dětí, které zažily zátěž nebo trauma, se tyto výzvy projevují ještě výrazněji.
Co je pro děti po nástupu do školy psychicky nejnáročnější?
Nejnáročnější je zvládnout nároky, které nejsou jen o učení, ale hlavně o emocích. Děti musí dlouho sedět, soustředit se, fungovat v pravidlech a zároveň se vyrovnávat s tím, že už nejsou v blízkosti rodiče. U citlivějších dětí nebo dětí s ranou zátěží se to může projevovat úzkostí, výbuchy emocí nebo naopak stažením do sebe.
Jak se podle vás proměňuje role rodiče ve chvíli, kdy dítě začne chodit do školy?
Rodič se stává průvodcem, který dítěti pomáhá zvládat emoce i nové situace. Vnímám, že rodiče často potřebují podporu v tom, jak reagovat na náročné chování, aby nemuseli sahat po trestech, ale rozuměli tomu, co se pod chováním skrývá. Rodič je pro dítě stále bezpečným přístavem, i když se svět kolem něj mění.
Může dítěti v tomto věku chybět bezpečný prostor mimo školu a domov? Jak se to může projevovat?
Ano, a vidím to velmi často. Děti potřebují místo, kde mohou být spontánní, hravé a kde se nemusí přizpůsobovat výkonu nebo očekáváním. Když takový prostor chybí, objevuje se podrážděnost, únava, přecitlivělost nebo naopak „přepnutí“ do hyperaktivity. U dětí s traumatem se může objevit i regrese nebo zvýšená potřeba kontroly.
Vztahy jako základ jistoty a vývoje
Jak důležité jsou pro děti předškolního a mladšího školního věku vztahy, kolektiv a pocit někam patřit?
Pro děti je to zásadní. Vztah je pro ně hlavním nástrojem učení i regulace. Když mají pocit, že někam patří, lépe zvládají stres, konflikty i školní nároky. U dětí, které zažily ztrátu nebo nejistotu, je pocit přijetí ještě důležitější.
Jak mohou mateřská, rodinná a komunitní centra pomáhat dětem budovat zdravé sociální vztahy a sebevědomí?
Tím, že nabízejí bezpečné prostředí, kde se děti mohou učit skrze hru, což je nejpřirozenější způsob, jak děti zpracovávají emoce i zkušenosti. V centrech mohou navazovat vztahy bez tlaku, zkoušet různé role a zažívat úspěch i přijetí.
Jaký přínos mohou mít tato centra pro rodiče, kteří se snaží skloubit školu, práci, kroužky a rodinný život?
Rodiče zde najdou podporu, sdílení a často i úlevu. Mnoho rodičů, se kterými pracuji, říká, že jim pomáhá vědomí, že v tom nejsou sami. Centra mohou být místem, kde rodič získá inspiraci, pochopení i praktické tipy, jak reagovat na náročné chování nebo jak dítěti pomoci zvládat emoce.
Cítit se přijati
Vidíte u rodin rozdíl, když mají kolem sebe komunitu a možnost sdílení s dalšími rodiči?
Ano, rozdíl je výrazný. Rodiny s komunitou bývají méně izolované, mají větší pocit jistoty a lépe zvládají stres. U náhradních rodin je komunita často klíčová. Sdílení zkušeností s lidmi, kteří rozumějí specifickým výzvám, je obrovsky podpůrné.
Jak mohou mateřská, rodinná a komunitní centra pomoci předcházet osamělosti, stresu nebo přetížení dětí i rodičů?
Tím, že vytvářejí prostor, kde se mohou lidé potkávat, mluvit spolu a cítit se přijati. Děti zde mohou ventilovat napětí hrou, rodiče získávají sociální oporu a někdy i odborné vedení. Pro mnoho rodin je to místo, kde se mohou nadechnout.
Proč byste právě rodinám s dětmi předškolního a mladšího školního věku doporučila navštěvovat mateřská, rodinná či komunitní centra?
Protože nabízejí bezpečí, vztahy a podporu, tedy tři věci, které děti i rodiče v dnešní době velmi potřebují. Děti zde mohou růst ve svém tempu a rodiče získávají jistotu, že na výchovu nejsou sami. Pro rodiny, které řeší náročné chování nebo zátěžové situace, mohou být tato centra doslova stabilizačním bodem.
Mgr. Petra Maxová je psycholožka a dětská terapeutka, která se zaměřuje na práci s dětmi s náročným chováním, regulaci emocí a podporou dětí, které procházejí tíživými nebo traumatickými situacemi. Ve své praxi využívá trauma‑orientovaný přístup, prvky play therapy a bezpečný vztah jako hlavní nástroj změny. Pracuje s rodinami i školami, pomáhá porozumět dětskému chování a hledat cesty, jak děti podpořit bez zbytečného tlaku a trestů. Má zkušenosti také s podporou náhradních rodin, které provází specifickými výzvami spojenými s raným traumatem a adaptací dítěte. Jejím cílem je, aby se děti i dospělí cítili viděni, slyšeni a přijati — a aby věděli, že na to nejsou sami.